Page 146 - CZ_final
P. 146

Management udržitelnosti


                  Krok 1 a 2 (Porozumění SDGs a Definování priorit)


                  Podle akcionářského přístupu se podniky zaměřují výhradně na jednoho stakeholdera: vlastníky
                  akcií. Tento pohled vstoupil do povědomí veřejnosti, když Milton Friedman publikoval v New York
                  Times článek, v němž uvedl: "Existuje jedna jediná společenská odpovědnost podniku – využívat
                  své  zdroje a  zapojovat se do činností, jejichž cílem je  zvýšit  zisky, pokud  to  zůstává v rámci
                  pravidel hry (...) a zapojuje se do otevřené a svobodné soutěže bez klamání a podvodů."

                  Ačkoli byl tento názor do značné míry chápán jako legitimizace orientace na zisky bez ohledu na
                  ostatní  stakeholdery,  vyvolal  v  následujících  letech  veřejnou  diskusi.  V  současné  době  se
                  Stakeholder Theory těší širokému uznání. Od doby, kdy začala debata o úloze stakeholderů, se

                  filozofie strategického řízení změnila z krátkodobé ziskovosti a pouhého dodržování pravidel hry
                  na integrovanější přístup, který zohledňuje stakeholdery a zabývá se jejich potřebami.
                  Podnik je socioekonomický  systém, v němž se setkávají různé skupiny  s různými  zájmy  a  je
                  úkolem managementu tyto zájmy vyvážit.

                  Každá skupina přispívá svým způsobem do podniku, a naopak vznáší vůči podniku své nároky.
                  Podle modelu stakeholderů je úkolem managementu sjednotit zájmy stakeholderů v "mírových
                  jednáních" a umožnit všem statekholderům se vhodně podílet na činnostech a úspěších podniku.

                  Carroll  a  Näsi  (1997)  popisují  stakeholdery  jako  jakéhokoli  jednotlivce  nebo  skupinu,  která
                  ovlivňuje nebo je ovlivněna organizací a jejími procesy, činnostmi a fungováním. Naopak Jones
                  (1999) definuje stakeholdery jako skupiny a jednotlivce, kteří mají moc ovlivňovat výkonnost firmy
                  anebo mají podíl na výkonnosti firmy. Clarkson (citováno podle Friedman a Miles 2006) dodává,
                  že stakeholdeři navíc nesou určité riziko v důsledku toho, že do firmy investovali lidský, nebo
                  finanční kapitál nebo jinou hodnotu.

                  Podle názoru Starika (1993), že stakeholdeři jsou jakákoliv přirozeně se vyskytující entita, která
                  ovlivňuje nebo je ovlivněna výkonností organizace, lze přírodu a životní prostředí taky považovat
                  za stakeholdery, kteří přispívají k výkonnosti organizace a uplatňují nárok na podíl.

                  Koncepty, jako je Tripple Bottom Line (Elkington), udržitelný rozvoj, několik přístupů CSR a Cíle
                  udržitelného  rozvoje  (SDGs),  by  měly  vést  organizace  k  pružnému  a  udržitelnému
                  podnikatelskému chování.


                  Strategické kroky k zavedení přístupu k udržitelnému rozvoji

                  Poté, co OSN v roce 2015 zveřejnila Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), podnikatelské organizace
                  čelí otázce, jak je zavádět do svých podnikatelských aktivit. Většina strategických přístupů začíná

                  vyjádřením o vizi a poslání. Z hlediska udržitelnosti by měly také odrážet význam SDGs a to, zda
                  jsou některé cíle ovlivněny činností organizace.

                                                                                                      2
                                                                                                     146
                                                                                                     146
   141   142   143   144   145   146   147   148   149   150   151