Page 5 - CZ_final

Pojem má své kořeny již v 18. století v Evropě, a to především v oblasti lesnictví a zemědělství

(Wiersum, 1995). Ale do širšího povědomí společnosti se dostal až v druhé polovině 20. století.
Jak je uvedeno výše, v 70. letech minulého století se začala vytvářet koncepce udržitelného
rozvoje, kdy environmentální vědci a ekonomové volali k omezování růstu (např. Meadows, 1972)
a ustálení stavu ekonomiky (např. Daly, 1973).

V roce 1972 se konala konference OSN o životním prostředí člověka neboli Stockholmská
konference, kde byla přijata deklarace přiznávající lidstvu právo na zdravé životní prostředí a vznikl
Program OSN pro životní prostředí (Moldan, 2007).
Dále v roce 1987 došlo k přijetí zprávy Naše společná budoucnost neboli Brundtland Report, kterou

vypracovala Světová komise pro životní prostředí (Světová komise pro životní prostředí a rozvoj,
1987).
V roce 1992 v Rio de Janeiro na konferenci Organizace spojených národů o životním prostředí a

rozvoji byla přijata Deklarace o životním prostředí, která rozvádí principy udržitelného rozvoje
(Organizace spojených národů, 1992). Organizace spojených národů schválila dokument Agenda
21, ve kterém jsou vymezeny dílčí kroky pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální
úrovni v různých oblastech. Místní Agendu 21 je možné považovat za „akční plán pro udržitelný
rozvoj“ (Ministerstvo životního prostředí, 2022).

Dále došlo v roce 2000 na Summitu tisíciletí v New Yorku k přijetí Rozvojových cílů tisíciletí neboli
„MDGs“.
A v roce 2012 byl v deklaraci Budoucnost, kterou chceme schválen záměr k tvorbě a následné

integraci globálních Cílů udržitelného rozvoje – Sustainable Development Goals (SDGs).
SDGs jsou obsaženy v dokumentu Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030,
který byl akceptován na Summitu OSN v roce 2015. Jedná se o 17 cílů zobrazených na obrázku
1. Tyto cíle jsou považovány za klíčové pro budoucí směr udržitelnosti.

Na tvorbě těchto cílů se podíleli všechny členské státy Organizace spojených národů, zástupci
občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce a občané ze všech kontinentů
(Organizace spojených národů, 2020). Cíle představují naléhavou výzvu k akci ze strany všech

rozvinutých a rozvojových zemí v globálním partnerství (Organizace spojených národů, 2019).

3 5 5 5