Page 10 - CZ_final
P. 10

●  SA8000

                 SA8000 je mezinárodní standard, který pomáhá organizaci vytvářet, udržovat a používat sociálně

                 přijatelné postupy na pracovišti. Tato norma především upravuje a monitoruje pracovní podmínky
                 zaměstnanců a byla poprvé použita v roce 1997 s cílem hodnotit společenský přístup v oblastech,
                 které jsou klíčové pro společenskou odpovědnost firem. Jedná se o dětskou práci, nucenou nebo
                 povinno  práci,  zdraví  a  bezpečnost,  svobodu  sdružování  a  právo  na  kolektivní  vyjednávání,
                 diskriminaci, disciplinární praxi, pracovní dobu, odměnu a systém řízení.

                 Prvky  SA8000  jako  např.  systémy  řízení,  zapojení  pracovníků,  kultura  neustálého  zlepšování
                 vedou  k  lepším  pracovním  podmínkám  a  ke  zvyšování  blahobytu  zaměstnanců.  Současně  je
                 zvyšována  produktivitu  organizace,  zlepšovány  vztahy  se  zúčastněnými  stranami,  podporován
                 přístup na trh atd. (Social Accountability International, 2021).

                 Dle  Kašparové  &  Kunze  (2013)  je  možné  využít  výše  uvedených  standardů,  kromě  EMAS,
                 globálně.  Dále  doplňují,  že  Směrnice  OECD  má  územní  omezení,  která  je  pouze  pro  členy
                 organizace a těm poskytuje relevantní témata. A tak je také snížena její globální použitelnost.
                 Využití těchto standardů organizacemi není omezeno velikostí organizace nebo odvětvím. Jsou

                 založeny na řízení dle konzultací se stakeholdery (Kašparová & Kunz, 2013).
                 Standardy požadují vykazování reportů, a proto by organizace, které se řídí standardy udržitelnosti,
                 měly vydávat přehlednou zprávu o těchto aktivitách. Toto vykazování musí vycházet z pokynů a

                 indikátorů, které konkrétní standard vyžaduje.
                 Na rozdíl od ostatních výše zmíněných standardů se EMAS zaměřuje pouze na environmentální
                 oblast, která má být vykazována. Ostatní standardy kompletně pokrývají triple bottom line, tzn.
                 ekonomickou, sociální a environmentální oblast. Jednotlivé pilíře mají největší pokrytí u standardů
                 Global  Reporting  Iniative  a  ISO  26000.  Naopak  nejužší  pokrytí  má  standard  AcountAbility

                 (EnviWeb, 2005; Národní portál, 2021).
                 Důležité  je  zmínit,  že  se  reporty  liší  i  povinností  jejich  ověření.  Reporty  UN  Global  Compact,
                 Směrnice  OECD  nebo  ISO  26000  nejsou  povinně  ověřovány.  Jejich  verifikace  je  založena  na

                 dobrovolné  bázi.  Současně  je  normativně  stanovena  povinnost  pravidelného  vydávání  reportu
                 pouze  u  EMAS  a  u  UN  Global  Compact.  Ostatní  standardy  apelují  na  pravidelné  a  včasné
                 zveřejňování kompletních informací, není to však povinné (EnviWeb, 2005; Národní portál, 2021).
                 Jak  je  patrné,  standardy  a  jejich  reporty  jsou  si  velmi  podobné  a  záleží  na  organizaci,  jakým
                 směrem se rozhodne jít. V následující kapitole je představen koncept pro harmonizaci standardů

                 pro tvorbu reportingu udržitelných aktivit, který byl diskutován na Světovém ekonomickém fóru na
                 podzim roku 2020.

                 Udržitelnosti jako příležitost v podnikání


                 Klimatické  změny,  změny  ve  společnosti,  příklon  k ESG  konceptu  logicky  způsobí,  že  řada
                 business odvětví zanikne, nebo budou muset přetransformovat svůj business model


                                                                                                      10
                                                                                                      8  10
   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15