Page 93 - CZ_final
P. 93

Některé z těchto rozdílů si lze uvést:

                         •   Vize  -  CSR  se  dívá  častěji  do  minulost  a  reflektuje,  jak  organizace  přispěla
                             společnosti.

                         •   Udržitelnost se dívá spíše do budoucna a hledá udržitelné řešení.

                         •   Časový horizont - CSR je spojováno spíše s kratším časovým horizontem, zatímco

                             sustainability s dlouhodobějším horizontem.
                         •   Motivace – Motivací u CSR bývá většinou ochránit reputaci společnosti, mít dobré

                             jméno u zaměstnanců. Udržitelnost - jde spíše o vytváření nových příležitostí pro
                             stávající nebo nové trhy.

                         •   Zaměření - Zacílení CSR je často dáno názory, tlakem některých skupin - například
                             média,  politici.  Vídá  se  řada  názorů,  že  CSR  je  něco  jako  public  relations  pro
                             investory, média, politiky a další "nátlakové" skupiny. Udržitelnost se divá na celý
                             hodnotový řetězec - od koncového zákazníka až po ostatní stakeholdery.


                  Sociální podnikání a sociální inovace

                  Sociální podnikání je koncept, který je úzce spojen s tzv. sociální ekonomikou, dalo by se říci, že
                  sociální ekonomika je zastřešující koncept pro sociální podnikání. Jak tedy pochopit, co je sociální

                  ekonomika a co sociální podnikání?
                  Sociální ekonomika zahrnuje takové subjekty jako spolky, nadace, družstva, vzájemně prospěšné
                  společnosti  či  jiné  organizace,  které  poskytují  výrobky,  zboží,  služby  nejen  s  ohledem  na
                  ekonomický, ale i sociální zájem (Fonteneau et al., 2011). Jsou založeny na principu triple bottom

                  line.  Podstata  tohoto  principu  je  jednoduchá.  Organizace,  která  se  přihlásí  k  myšlence  triple
                  bottom line, prokazuje, že se soustředí nejen na „profit“, tedy na dosažení zisku, ekonomického
                  růstu, ale i na „planet“, environmentální aspekty své činnosti, a v neposlední řadě na „people“,
                  sociální aspekty své činnosti.

                  Nicholls (2008) chápe sociální podnikání jako soubor inovativních a efektivních aktivit, které se
                  strategicky zaměřují na řešení chyb na poli sociálního trhu a vytváří nové příležitosti za účelem
                  tvorby sociální přidané hodnoty tak, aby se maximalizoval sociální dopad a vytvořilo se prostředí
                  pro změnu.

                  Tessea (2011) vnímá sociální podnikání jako podnikatelské aktivity prospívající společnosti  a
                  životnímu  prostředí.  Sociální  podnikání  hraje  důležitou  roli  v  místním  rozvoji  a  často  vytváří
                  pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je
                  z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité
                  dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu.

                  Defourny  et  al.  (2001)  shrnují  základní  popis  sociálního  podnikání  na  příkladu,  co  koncept
                  sociálního podnikání přináší nového.


                                                                                                      93
                                                                                                      3  93
   88   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98