Page 67 - CZ_final

Invazivní druhy. Tyto druhy přispívají hodnoty okolo 10 %. Ať už náhodně nebo úmyslně, spolu

se zvyšující se intenzitou oceánské dopravy se zvýšil se počet druhů, které po vniknutí do
prostředí, jehož nejsou původně součástí, mají vysoký reprodukční úspěch a kolonizují prostředí.

15 – Život na souši

Lidský život závisí na souši stejně jako na oceánu ke své obživě a přežití. Rostliny poskytují
80 % lidské potravy a zemědělství představuje důležitý hospodářský zdroj a prostředek rozvoje.
Lesy pokrývají 30 % zemského povrchu, poskytují nezbytné prostředí milionům druhů a jsou
důležitým zdrojem čistého vzduchu a vody. Hrají také zásadní roli v boji proti změně klimatu (Leal-
Filho, 2021; United Nations, 2022; IBERDROLA, 2022).

SDG 15 se specificky zaměřuje na udržitelné řízení suchozemských ekosystémů, zastavení a
zvrácení degradace půdy, přirozených prostředí a lesů, úspěšný boj proti dezertifikaci (tj.
rozšiřování pouští) a zastavení úbytku biologické rozmanitosti (Keesstra et al., 2016; Behradfar

et al., 2022). Je proto nezbytné nastavit hodnotící mechanismy pro sledování cílů a ukazatelů
SDG 15 (Ansari et al. 2021).
● Lesní hospodářství

Lesy každoročně ukládají gigatuny uhlíku, a proto hrají významnou roli v regulaci globálního
uhlíkového cyklu. Proto se stále zvětšuje zájem o snížení emisí skleníkových plynů, které vznikají
v důsledku odlesňování a degradace lesů, jako krok ke zmírnění změny klimatu (Avtar et al.,
2020). Lesní porosty a stav lesů ovlivňuje řada faktorů: rostoucí populace (selektivní kácení lesů
z důvodu zvýšené poptávky po potravinách a dalších komoditách), rozsáhlé lesní požáry,

fragmentace, škůdci a choroby (Sayer et al. 2019).
Celková světová rozloha lesů v roce 2020 činila 4 060 milionů hektarů (ha), což odpovídá 31 %
celkové rozlohy země (0,52 ha na osobu), i když lesy nejsou rovnoměrně rozděleny podle světové
populace nebo zeměpisné polohy (FAO, 2020). Tropické oblasti zaujímají největší podíl
světových lesů (45 %), zbytek se nachází v boreálních, mírných a subtropických oblastech. Mezi

lety 1990 a 2020 ubylo ročně 5,9 milionu hektarů lesa (178 milionů hektarů), přičemž se míra
čistého úbytku během těchto 30 let snížila (-7,8 % v letech 1990-2020 ve srovnání s -4,7 % v
letech 2010-20). Důvodem bylo kromě zalesňovacích kampaní a přirozeného rozšiřování lesů
také snížení míry odlesňování. Lesy čelí mnoha narušením, která mohou negativně ovlivnit jejich
zdraví a vitalitu a snížit jejich schopnost poskytovat širokou škálu ekosystémových statků a

služeb.
● Proč biodiverzita?

Biodiverzita znamená rozmanitost života na Zemi ve všech formách a na všech úrovních, od genů
až po vyspělejší živočichy, včetně lidí a všech dosud neznámých druhů. Naše závislost na
biologické rozmanitosti je velmi vysoká u všech různých zdrojů (např. potraviny, léky, palivo,
přístřeší, rekreace). Jiným druhům zajišťuje živiny, opylení, šíření semen a reprodukční úspěch.
Bez biodiverzity by tedy nepřežil žádný živý tvor.

67
7 67