Page 66 - CZ_final
P. 66

•   Zasaďte se o udržitelné potraviny.

                  14 – Život ve vodě


                  Oceány a moře pokrývají 71 % zemského povrchu a uchovává se v nich 97 % vody v hydrosféře.
                  Povědomí  široké  veřejnosti  o  struktuře  a  funkci  mořských  ekosystémů  je  však  nižší  než  u
                  ekosystémů  suchozemských.  Ačkoli  v  minulosti  byly  považovány  za  nevyčerpatelná  úložiště
                  zdrojů včetně potravin, energie nebo minerálů, ve skutečnosti lze oceány po většině jejich plochy
                  vnímat z hlediska biologické produktivity (tj. množství organické hmoty vyprodukované rostlinami
                  na jednotku plochy za rok) jako poušť. Oceány produkují zhruba 1/3 organické hmoty vytvořené

                  ročně  na  naší  planetě,  přičemž  jejich  produkce  je  nerovnoměrně  rozdělena  mezi  oblasti
                  otevřeného oceánu (90 % hladiny oceánu a 75 % produkce oceánu) a pobřežní oblasti, útesy,
                  oblasti stoupání vod z hloubky na hladinu a porosty chaluh (dohromady 10 % hladiny oceánu a
                  25  %  produkce  organické  hmoty).  V  otevřeném  oceánu  má  každá  rostlina  k dispozici  velký
                  prostor. Například lesy mírného pásma mají biomasu přibližně 30 kg/m2 nebo ústí řek 2 kg/m2,
                  zatímco otevřený oceán má v průměru 0,003 kg/m2. Může se zdát, že oceány nejsou pro život

                  nijak zvlášť důležitým místem, přitom jsou domovem 90 % biologické rozmanitosti na Zemi a
                  kromě jiných ekosystémových funkcí regulují klima, dodávají atmosféře kyslík a lidstvu potravu
                  bohatou  na  bílkoviny.  Existuje  tedy  dostatek  důvodů  pro  základní  vzdělávání  a  informování
                  veřejnosti s cílem zvýšit povědomí o tom, jak oceány ovlivňují náš život a jak lidé ovlivňují oceány.

                      ●  Lidské dopady na světový oceán
                  Negativní  dopady  lidstva  na  oceány,  které  snižují  v  nich  biologickou  rozmanitost,  lze  podle
                  Luypaerta a kol. (2020) rozdělit do čtyř hlavních skupin:

                  1. Ničení a modifikace přirozených prostředí. Tato problematika má relativní význam 37 % jako
                  zátěžový faktor pro ohrožené mořské druhy, a je zvláště důležitá v oblastech intenzivní těžby

                  oceánských zdrojů.
                  2. Nadměrný rybolov, jehož podíl je zhruba 24 %. Obecně jde o jeden z dopadů, jehož řešení se
                  zdá  být  nejreálnějším  vzhledem  k  vysoké  odolnosti  rybích  populací  a  růstu  akvakultury  v
                  posledních dekádách. Proto podle zprávy SOFIA o stavu světového rybolovu a akvakultury (FAO
                  2022) dosahuje akvakulturní výroba v současnosti podobných hodnot jako produkce tradičního
                  rybolovu,  zatímco  před  dvěma  desetiletími  představovala  přibližně  třetinu  produkce  ryb  a
                  vedlejších produktů z nich.

                  3.  Znečištění  vod,  jehož  relativní  význam  se  pohybuje  kolem  15  %.  V  současnosti  se  jedná
                  primárně  o  znečištění  plasty  (Bonnano  2022).  Odhaduje  se,  že  při  současném tempu  (ročně
                  skončí v moři asi 8 milionů tun plastů) bude do roku 2050 hmotnost plastů v oceánu větší než
                  součet hmotnosti všech ryb v biosféře.

                  4. Změna klimatu. Přibližně 14 % relativní důležitosti hrozeb souvisí se změnou klimatu. Kromě
                  toho, že lokálně mění vysoce biologicky rozmanité ekosystémy (např. korálové útesy), má taky
                  globální dopady, protože způsobuje okyselování vody.

                                                                                                      66
                                                                                                      6  66
   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71