Page 106 - CZ_final

Sociální ekonomikou může být označena část národního hospodářství, která tvoří tzv. třetí sektor

(Noya & Clarence, 2007). Tento sektor doplňuje dva základní sektory ekonomiky, a to soukromý
a veřejný. Sociální ekonomika tedy zahrnuje z části tržní sektor a částečně i občanský sektor
(Dohnalová a kol., 2016). Třetím sektorem se rozumí ta část ekonomiky, kde působí soukromé
ekonomické podnikatelské subjekty, které vytváří určitou ekonomickou činnost, nejsou závislé
na státu a současně sledují veřejně prospěšné cíle, a to sociální, environmentální a místní

(Dohnalová a kol., 2012; Borzaga & Defourney, 2001).

Sociální podnik

Pojem sociální podnik je ve světě běžně používaný, avšak může zastupovat různorodou realitu.
Možný důvod rozdílnosti v pojetí pojmu může mít příčinu i v tom, že samotné pojmy „sociální“ a
„podnik“ je možné definovat široce. Spojením těchto pojmů může problém v jednotném vysvětlení

narůstat (Davister, Defourny & Gregorie, 2004). V textu jsou rozlišovány dva typy sociálního
podniku – obecný sociální podnik a integrační sociální podnik.
● Obecný sociální podnik

Obecný sociální podnik je založen na poslání podniku, které má za cíl naplňovat veřejně
prospěšné cíle z oblasti sociálního, environmentálního, místního prospěchu a mohou být
doplněny o oblast vzdělávání a kultury. Není spojován s pracovní integrací znevýhodněných
skupin osob.

● Sociální podnik typu „work integration social entreprise“ (WISE)
V celé Evropě je sociální podnikání především spjato s řešením nezaměstnanosti a sociální
integrací občanů zpět do společnosti (EMES PERSE, 2018). Tento typ sociálního podniku se

soustředí především na pracovní a sociální integraci (Defourney & Nyssens, 2012). Tyto podniky
se tedy soustředí na vznik nových pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních
skupin. Tento typ sociálního podnikání vytváří práci pro lidi ze znevýhodněných skupin osob. Tyto
osoby mají minimální možnosti pracovat v tradičních podnicích (Nyssens, 2006). WISE se tedy
zaměřují na znevýhodněné sociální skupiny osob ohrožené trvalým vyloučením z trhu práce.
Znevýhodněné skupiny osob jsou prostřednictvím integračních sociálních podniků zařazovány

zpět na trh práce, a to kombinací trénování a rozvíjení jejich dovedností v podniku se sociální
dimenzí, který obchoduje na trhu (Spear & Bidet, 2005).
Dle definice autorů Davister, Defourny a Gregoire (2004) je možné za integrační sociální podniky
považovat autonomní subjekty, které si jako hlavní cíl stanovily pracovní integraci osob, které se

setkávají na trhu práce s významnými překážkami. Pracovní integrace těchto znevýhodněných
osob je dosahováno především výrobní činností, která respektuje jejich znevýhodnění, nebo
odborné zaškolení těchto znevýhodněných osob za účelem zvýšení jejich odborné kvalifikace.

5
106
106