https://www.youtube.com/watch?v=44Uss35PNLM
Koncept sociálního podnikání umožňuje řešit sociální, ekonomické a environmentální otázky ve společnosti. A k rozšiřování této myšlenky dochází od 80. let minulého století, a to na obou stranách Atlantiku. Z geografického hlediska se člení na americkou školu myšlení a evropskou školu myšlení. Autoři z evropských obchodních škol (např. Mair & Marti, 2006; Nicholls, 2006) přispívají do diskuse, opírají se o koncept sociálního podnikání z hlediska americké myšlenkové školy, avšak ho doplňují o evropské pozadí (Defourny & Nyssens, 2012).
Za sociální podnikání je dle Nicholls (2006) možné považovat vše od dobrovolného aktivismu, který je založený na dobrovolných zdrojích, až po podnikové sociální inovace, které jsou charakterizovány rizikovým kapitálem zaměřeným na sociální poslání. Mezi těmito různými modely je možné objevit různé typy neziskových organizací, a to od těch plně financovaných granty až po ty, které jsou zcela samofinancovány.
Dle Deese (1998) sociální podnikání popisuje soubor výjimečného chování, které by mělo být podporováno a odměňováno.
Mimo jiné vlastní definici uvádí i nezisková organizace TESSEA ČR, která definuje sociální podnikání jako „podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu“ (TESSEA, 2022).